Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 29. března 2006

Zatmění Slunce 29. března 2006

V ČR bude zatmění pozorovatelné jako částečné (zakryto bude necelých 50% slunečního disku). Uvedené časy jsou orientační, záleží na přesném umístění pozorovatele. Zatmění nastává 11:45, maximální fáze 12:50 a úkaz skončí o hodinu později v 13:50.

Obsah

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 29. března 2006
Úplné zatmění Slunce 29. března 2006

Plánované akce v souvislosti se zatměním

Pokud víte o akci, která zde není uvedena, dejte nám vědět na info@astro.cz

Další zdroje:

Total Solar Eclipse of 2006 March 29
Total Solar Eclipse of 2006 March 29 (NASA/TP-2004-212762)

Základní informace

Prvně se plný stín Měsíce krátce dotkne Brazílie, aby se pak přes Atlantik posunul až k Africké pevnině. Tam bude postupovat přes Ghanu, Togo, Benin, Nigerii, Niger, Čad, Libyi, Egypt (jen malé území na severu). Následně přejde přes Středozemní moře do Turecka, Gruzie, Ruska a Kazachstánu, kdy při opětovném návratu nad Ruské území naši planetu opustí. Nejdelší trvání bude mít na hranicích mezi Čadem a Libyí a to 4 minuty 7 vteřin. Největší šířka pásu totality bude 183,5 km. Pro zájemce z naší republiky jsou asi nejlépe dostupná Libye a Turecko, kde je velká naděje na dobré počasí a v obou zemích bude zatmění relativně dlouhé (viz následující přehled převzato z www stránek Freda Espenaka)

Časový průběh úplného zatmění 29. března 2006 pro některá vybraná místa (údaje jsou uváděny v UT):

místo čas doba trvání
Natal (Brazílie) 08:35:02,0 – 08:36:33,7 1:32
Abomey (Benin) 09:15:42,4 – 09:18:33,8 2:51
As-Sallum (Egypt) 10:30:08,9 – 10:42,03,9 3:55
Sidi Barrani (Egypt) 10:40:04,0 – 10:42:43,0 2:39
Accra (Ghana) 09:09:56,6 – 09:12:54,9 2:58
Koforidua (Ghana) 09:10:28,4 – 09:13:58,6 3:30
Awjilah (Libye) 10:29:07,6 – 10:30:30,5 1:23
Bardiyah (Libye) 10:38:21,3 – 10:42:19,2 3:58
Jalu (Libye) 10:28:29,3 – 10:31:43,4 3:14
Lukk (Libye) 10:38:29,2 – 10:41:50,5 3:21
Musaid (Libye) 10:37:59,5 – 10:41:57,2 3:58
Gusau (Nigerie) 09:31:19,7 – 09:35:11,1 3:51
Poti (Gruzie) 11:14:50,6 – 11:16:33,4 1:43
Suchumi (Gruzie) 11:13:55,3 – 11:16:52,1 2:57
Zugdidi (Gruzie) 11:14:47,5 – 11:17:32,1 2:45
Aksaray (Turecko) 11:00:44,4 – 11:04:16,1 3:32
Alanya (Turecko) 10:56:15,2 – 10:58:53,1 2:38
Amasya (Turecko) 11:06:24,2 – 11:07:44,3 1:20
Antalya (Turecko) 10:54:24,3 – 10:57:34,9 3:11
Erbaa (Turecko) 11:06:36,5 – 11:09:38,3 3:02
Giresun (Turecko) 11:09:03,2 – 11:12:19,8 3:17
Karaman (Turecko) 10:59:23,5 – 11:00:45,7 1:22
Kayseri (Turecko) 11:04:01,8 – 11:05:45,0 1:43
Kirsehir (Turecko) 11:01:47,0 – 11:05:02,9 3:16
Konya (Turecko) 10:57:57,9 – 11:01:33,4 3:36
Nevsehir (Turecko) 11:02:04,7 – 11:05:19,4 3:15
Niksar (Turecko) 11:06:48,0 – 11:10:16,4 3:28
Ordu (Turecko) 11:08:19,2 – 11:11:49,0 3:30
Sivas (Turecko) 11:06:48,2 – 11:09:04,4 2:16
Tokat (Turecko) 11:06:00,5 – 11:09:31,7 3:31
Turhal (Turecko) 11:05:40,2 – 11:08:44,2 3:04
Yildizeli (Turecko) 11:05:51,0 – 11:09:07,4 3:16
Yozgat (Turecko) 11:03:42,5 – 11:06:09,3 2:27
Zile (Turecko) 11:05:20,0 – 11:08:21,8 3:02
Astrachaň (Rusko) 11:24:07,9 – 11:24:57,8 0:50
Bu´donnovsk (Rusko) 11:19:07,7 – 11:20:38,2 1:30
Georgijevsk (Rusko) 11:17:26,2 – 11:20:16,4 2:50
Gorno-Altajsk (Rusko) 11:44:40,9 – 11:46:45,3 2:04
Jessentuki (Rusko) 11:16:55,2 – 11:19:15,5 2:20
Kislovodsk (Rusko) 11:16:35,0 – 11:19:12,1 2:37
Miněralnye Vody (Rusko) 11:17:22,2 – 11:19:36,2 2:14
Nalčik (Rusko) 11:17:12,8 – 11:20:16,8 3.04
Prochladnyj (Rusko) 11:17:43,5 – 11:20:54,9 3:11
Astana (Kazachstan) 11:40:14,4 – 11:42:31,0 2:17
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2006, Slunce


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »